Ve stromovém patru dominuje dub letní, jasan ztepilý, javor mléč, lípa malolistá, habr obecný, keřové patro tvoří převážně bez černý. Ve Vinořské oboře najdeme dodnes zbytky starého hradiště, které je dvoudílné. Velké hradiště má rozlohu 3 hektary. Malé hradiště 86 arů. Hradiště je považováno za slovanské, přesněji mladohradištní až pozdně hradištní. V posledním období se průzkumem zabývá Muzeum hl. m. Prahy.
Procházku do Vinořské obory můžete dle nápadu výletníku zde www.vyletnik.cz/tipy-na-vikendy/stredni-cechy/okoli-prahy-vychod/829-polabi/ začít v Satalicích, odkud vede žlutě značená cesta skrz Satalickou bažantnici, dnes přírodní rezervace byla založena v 18. století. Je to hustá dubohabřina, místy s dominantním jasanem, který je v posledních letech jednou z nejvýrazněji expanzivních dřevin u nás. Do sousedního Vinořského parku prochází cesta vzrostlou jírovcovou alejí. Hned u vchodu do parku je patrné dvojité kruhovité hradiště s dodnes patrnými valy (menší opevnění pravděpodobně sloužilo k ochraně předpolí většího). Pravděpodobně se jedná o slovanské opevnění z 10.-11. století n. l.
Vinořský park je výrazně členitý, plný zajímavě tvarovaných pískovcových skalek. V údolí můžeme pozorovat pěkně vyvinuté luhy s dominantní olší lepkavou, sycené jak Vinořským potokem, tak několika vydatnými prameny v pískovcových vrstvách. Vinoří protékají tři potoky - Vinořský, Ctěnický a bezejmenný potok, napájící rybníky U Kamenného stolu a U Pohanků. Všechny patří do povodí Labe. Na tomto území je celkem sedm rybníků, šest na Vinořském potoce a jeden na Ctěnickém potoce. Ve Vinořské oboře se nachází také Vodní jeskyně o které se více dozvíte zde: www.speleoweb.cz/clanky/vinorske_podzemi
Biotop pro bezobratlé, vázané na mokřadní dno údolíčka mezi pískovcovými skalami, pobřeží rybníků a na přirozené lesní porosty se starými duby. Z mokřadních brouků stojí za zmínku např. střevlíkovití Notiophilus aquaticus, Leistus terminatus a Agonum viduum, z mandelinkovitých Prasocuris junci a Phaedon armoraciae, z nosatcovitých druh Pelenomus quadrituberculatus, z druhů lesa a skalek jsou význační střevlíčci Trechus austriacus a Laemostenus terricola. Četné druhy plžů včetně podhorských prvků Semilimax semilimax a Vertigo substriata. Území je významným refugiem mnoha druhů ptactva, které se jednak zastavuje na tahu, jednak hnízdí. Staré duby jsou hnízdištěm strakapouda velkého, krutihlava obecného a vzácně i datla černého, špačka obecného a dalších druhů využívajících četné dutiny, např. sýkora koňadra, brhlík lesní. Hojní jsou drobní myšovití hlodavci, např. norník rudý, myšice lesní, dále plch velký a zajíc polní. Dno údolí porůstá mokřadní vegetace s náletem olše lepkavé, svahy tvoří listnatý les s řadou starých stromů s převážně druhotným bylinným patrem - netýkavka malokvětá, bažanka vytrvalá, kakost smrdutý.
Přes Vinořský park se můžete vydat do Ctěnického zámku. Pražská informační služba provedla velmi nákladnou, pečlivou a potřebnou generální rekonstrukci jednotlivých stavení i zámeckého parku, polorozpadlé objekty bývalého hospodářského dvora byly postupně opraveny a byly pro ně hledány nové funkce tak, aby vyvolávaly co nejméně stavebních zásahů. Nejvýznamnějším počinem byl návrat hospodářských zvířat do maštalí a využití prostor části bývalé stodoly a stájí k expozici kočárů. Součástí komplexu je i hipologické centrum Jezdecké společnosti Ctěnice. 